Lávka přes řeku Poprad spojující slovenskou a polskou obec vznikla na základě návrhu slovensko-polského týmu pod autorským vedením úspěšného prešovského ateliéru zerozero. Okolnosti jejího zrodu popisuje zakladatel ateliéru Iraki Eristavi.
Jaký byl základní koncept návrhu vaší lávky?
Náš koncept lávky je založen na pochopení místa, a to nejen z hlediska kontextu, prostředí, „drsné“ krajiny, ale i inženýrských parametrů přemostění. Reagovali jsme na okolní krajinu a nechtěli jsme jí konkurovat. Proto jsme volili horizontální kompozici bez výrazných vertikálních elementů.
Můžete specifikovat zadání? Do jaké míry jste měli volnou ruku?
Zadání bylo: pěší a cyklistická lávka, s možností přejezdu motorového vozidla. S ohledem na požadavky polských vodohospodářů však došlo ke „zvednutí“ lávky o cca 1,2 metru a rezignování na požadavek průjezdnosti. Volnou ruku jsme měli, co se týče volby konstrukčního systému a výrazu. Limitem byl investiční náklad. Místo výstavby bylo dáno, pevně zakotveno v polské územně plánovací dokumentaci a souvisí s evropským systémem cyklotras Eurovelo.
Co rozhodlo o použitém konstrukčním systému a materiálovém řešení? Jaké dřevo je zde použito?
Konstrukce a materiálové řešení vyplývá z kontextu. Vzpomínám si, že na úplném začátku jsme „koketovali“ s ocelovou konstrukcí, avšak použití „surového“ pohledového betonu nám připadlo na tomto místě jako správná volba. Nosné monolitické železobetonové stěny na obou stranách lávky vytvářejí zábradlí. Povrch stěn z pohledového betonu je řešen vertikální strukturou trapézových drážek, která komunikuje s texturami okolního lesa a současně odlehčuje hmotu lávky. Železobetonové stěny jsou z vnitřní strany lávky obloženy deskami z tvrdého dřeva. Obdobným způsobem je řešena mostovka – „pochozí dřevěný koberec“. Do takto vytvořeného vnitřního „opláštění“ je integrován systém osvětlení lávky s použitím LED svítidel.
Lávku tvoří dva hlavní elementy – z jakého důvodu?
Architektonický koncept vyplynul z binárnosti problematiky přemostění v daném kontextu. Lávka se proto skládá ze dvou svébytných elementů: oblouku a úsečky, které jsou sjednoceny do jednoho celku. Toto řešení kromě roviny symbolické a znakové vyplývá z charakteru přemostění, které přemosťuje řeku Poprad a záplavové území na pravém břehu. Překlenutí vodního toku obloukem s podpěrami na obou březích tvoří jeden prvek. Přemostění záplavového území na polské straně spojitým nosníkem tvoří prvek druhý. Sjednocení těchto dvou elementů tvoří most kompozičně vrcholící nad středem řeky, která je hranicí mezi dvěma samostatnými státy sjednocenými ve společné Evropě.
Není „plné zábradlí“ u lávky, která slouží částečně i jako vyhlídka, překážkou?
Zábradlí jsou, jak jsem zmínil, nosným prvkem. Když se po lávce projdete, pochopíte, že vašemu vnímání okolní krajiny nebrání.
Státní hranice je tu akcentována jen velmi nenápadně. Je to záměr?
Ano, šlo nám jen o velmi nenápadné vyznačení hranice mezi dvěma státy. Samozřejmě průběh státní hranice je zřejmé téma, ale v našem pojímání nebylo zásadní.
Autorský tým je mezinárodní, slovensko-polský. Bylo to tak od začátku plánováno? A mohl byste popsat vaši spolupráci?
Polští inženýři vstoupili do projektu, když jsme už měli schválenou dokumentaci pro stavební povolení, a jejich úkolem bylo legalizovat projekt na polské straně. Následně však udělali jistá rozhodnutí, na která jsme neměli vliv. V jistých aspektech řešení racionalizovali a zlevnili. Což je kladem. Spolupráci hodnotím kladně po lidské stránce, ale celkově bych ji shrnul konstatováním: „ztraceno v překladu“.
Museli jste některé své rozhodnutí během výstavby dramaticky změnit? Respektive do jaké míry jsou realizace a návrh totožné?
Realizace a návrh jsou velmi podobné, ne však totožné. Už zmíněné zvednutí lávky její výraz výrazně ovlivnilo, protože generuje poměrně masivní předpolí.
Nejsou obvykle lávky spíše „inženýrskou“ záležitostí? Co vás inspirovalo?
Byla to pro nás výzva a nemyslím si, že se jedná pouze o „inženýrskou“ záležitost. Jeden z aspektů, kterým hodnotíme architekturu, je „pravdivost“ a autenticita. Co nás inspirovalo, bylo určitě prostředí.
