Česko zažívá lávkový boom. Stačí se podívat na přehled architektonických soutěží: o lávky (a v menší míře i mosty) v nich není nouze. Což je vzhledem k nedávné minulosti, kdy se podoba mostů a lávek svěřovala téměř výlučně do rukou mostních inženýrů a projektantů, obrovský krok vpřed. Z našeho přehledu realizovaných i soutěžních projektů navíc vyplývá, že lávka/most se stává atraktivním tématem pro zkušené architekty a inženýry, ale i pro nová jména v oboru. Při jejich řešení se navíc daleko více zviditelňuje role konstruktéra či statika. Úspěšné realizace vznikají jedině v úzké kooperaci obou profesí.

Druhým specifikem lávek je jejich zdánlivá jednoduchost. Je to jen „kámen přes vodu“, jak charakterizuje „svou“ lávku Marek Blank z tvůrčího týmu té příborské. Prosté spojení dvou břehů řeky (nebo dopravní tepny) se stává pro tvůrce výzvou. Svádí k exhibici, k monumentu. Vyřešit zadání bez zbytečné okázalosti vyžaduje velkou sebekázeň tvůrců nepodlehnout touze po vlastním památníku.

Pokud vám přijdou i ty nejzajímavější lávky nezajímavé, vezměte zavděk realizací „dřevěné“ radnice v Praze-Ďáblicích, rozhovor s japonskou architektonickou hvězdou Sou Fujimotem, výběrem toho nejlepšího z veletrhu koupelen a sanity ISH Frankfurt ale třeba i unikátní návrat k německé expresionistické architektuře.

> Koupit online verzi