Komu slouží školky?

Předškolní vzdělávání má u nás poměrně dlouhou tradici – první „opatrovny“ vznikaly již v 1. polovině 19. století. Jejich vznik úzce souvisí s průmyslovou revolucí – hledal se způsob, jak pohlídat děti v době, kdy se postupně zvyšovalo nasazení žen do výrobního procesu. Prvotní účel byl sice spíše preventivní, aby se děti netoulaly, nicméně postupně se školky vyvinuly do podoby „výchovných a vzdělávacích ústavů“ tak, jak je známe dodnes.

Co se ale mění, je jejich architektura. Ať už je řeč o školkách nastavených primárně jako alternativní (Montessori, lesní školky), nebo i o těch tradičních, „většinových“. Stačí se podívat na – z hlediska soutěží – nejúspěšnější český dům loňského roku: Mateřskou školu Nová Ruda od Petra Stolína a Aleny Míčekové. Mění se i přístup zřizovatelů a jejich ochota investovat do staveb, jejichž účelem není být pouze schránkou pro výše popsané aktivity, deštníkem, jenž má děti ochránit před nepřízní počasí, ale naopak být místem inspirace, útočištěm i hřištěm zároveň.

První letošní vydání časopisu ARCHITECT+ je proto věnováno právě školkám, potažmo školám které vyrostly v České a Slovenské republice v nedávné minulosti a přináší hlubší rozbor těch, které se nejvíce líbily nám.


Koupit předplatné