Vybrat stovku nejzajímavějších domácích architektonických ateliérů nebylo ani letos jednoduché. Přesto jsme se tohoto úkolu zhostili již pošesté – vědomi si toho, že se pohybujeme na tenkém ledě. Ankety, jako je tato, totiž nutně narážejí na otázku: Jak objektivně poměřovat tvorbu, která se zásadně liší měřítkem, zaměřením i podmínkami vzniku?

TOP100 českých architektonických ateliérů časopisu ARCHITECT+ není architektonickou soutěží v tradičním smyslu. Nehodnotíme návrh na jednotné zadání, neporovnáváme stejné úkoly. Naopak – sledujeme ateliéry působící v České republice napříč regiony, měřítky i typologiemi. Srovnáváme jablka s hruškami, často i se švestkami – a přesto se snažíme vypíchnout to nejzajímavější, co aktuální scéna nabízí.

Cílem této ankety je nabídnout odborný výběr toho nejpodnětnějšího. Vznikla i jako reakce na různě zkreslené nebo bulvárně laděné žebříčky v neodborných médiích. Věříme, že veřejná debata o architektuře si zaslouží důstojnější rámec – a právě zde může žebříček fungovat jako spotlight: reflektor, který zviditelní ateliéry, jejichž práce má hodnotu i dopad.

Nejde o výčet největších, nejznámějších nebo nejmedializovanějších studií. Do výběru se dostávají jak etablovaná jména s dlouhodobou kontinuitou práce, tak mladé ateliéry bez výrazného PR, jejichž tvorba však mluví jazykem kvality a autenticity. Naopak k těm nejznámějším jménům jsme možná o něco přísnější – protože mají prostor dlouhodobě ovlivňovat veřejný prostor a debatu.

Porota hodnotí kvalitu, originalitu a schopnost projekty realizovat. Nezáleží přitom na objemu produkce nebo ekonomickém obratu. Mnoho výrazných studií, které dominovaly scéně v 90. letech nebo na začátku nového tisíciletí, se letos v žebříčku neobjevilo – a je to v pořádku. Sledujeme aktuální tvorbu, její kontext i přínos pro kultivaci prostředí.

Porotu tvoří redakční rada časopisu ARCHITECT+ a držitelé Ceny ARCHITECT+ z předchozích let. Letos se do hlasování nově zapojil i laureát roku 2024 – Petr Tej. Přestože diskuse bývají živé, výsledné hodnocení se u většiny výrazně shoduje. Pravidlem zůstává, že žádný z porotců nehlasuje pro vlastní studio. A že místo v žebříčku není na prodej – dá se pouze získat, nebo odmítnout.

Anketa má podobu odborné, ale přiznaně subjektivní kurátorské selekce. Podobně jako výběry Michelin nebo Pritzkerovu cenu neurčuje přepočet bodů, ale respektovaný názor. A čím víc chcete polemizovat, tím lépe – věříme, že právě v dialogu se rodí silné názory i nová jména.

Více než 70 % loňských studií pozici obhájilo, zbytek tvoří nová nebo staronová jména. Často i ta, která jsme dříve uvedli v sekci Emerging Architects – rubrice věnované studiím, kterým podle nás patří budoucnost. A právě tam možná letos najdete další ateliéry, které v příštích letech vstoupí do hlavního výběru.

Všem vybraným ateliérům srdečně gratulujeme.
A těm ostatním přejeme, aby bylo rozhodování poroty v příštím ročníku o to složitější.