Filozofie vzpomínání: Recenze rekonstrukce Památníku Tomáše Bati ve Zlíně




V první polovině roku byly ve Zlíně znovu otevřeny dva důležité objekty spojené s meziválečným obdobím, kdy se obec horečně rozvíjela pod vlivem mezinárodně úspěšného obuvnického koncernu Baťa. Kromě obchodního domu z roku 1932 na náměstí Práce architekta Františka Lydie Gahury, byla opravena také jeho další, o rok pozdější realizace – Památník Tomáše Bati.

Křehký prosklený kvádr stojící na vrcholku svažitého parkového terénu ohraničeného po stranách internáty hromadného ubytování měl připomínat památku továrníka Tomáše Bati, tragicky zesnulého během leteckého neštěstí v létě roku 1932. Jeho aktuální celková obnova připravovaná po více než desetiletí a provedená pečlivým, restaurátorským způsobem pod vedením Petra Všetečky z brněnského ateliéru Transat architekti přinesla veskrze pozitivní a o něco jednoznačnější výsledek než u zmíněného obchodního domu.

Více světla 

Stavba, která vzniklurychleně během jednoho roku ve specifickém kontextu městzaskočeného náhlou smrtí šéfpodniku zároveň starosty, reprezentovalideový pomník zakladatele firmy jeho charakterových vlastností, které byly důležitým katalyzátorem rozkvětu nejen obuvnického průmyslu ve Zlíně. František Lydie Gahura, dlouholetý Baťův spolupracovník architekt, jenž do velké míry stál zurbanistickou podobou firemního městv zahradách, svytkl zcíl zpřítomnit v architektuře památníku Baťovu velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus prostotu. Budovu, ve které bylumístěna i kopie letadla, v němž Tomáš Baťzahynul, koncipoval jako vzdušnou třípodlažní transparentní halu členěnou v interiéru pomocí sloupů jdoucích v některých partiích přes celou výšku objektu. V podobě památníku naplno demonstroval variabilitu konstrukčního systému baťovské architektury vyrůstající z estetiky továrních budov. V případě veřejných staveb umožňoval větší odchylky od obvyklých standardizovaných cihelných vyzdívek železobetonového skeletu. Tato Gahurova variace nstejné konstrukční téma“ cihly úplně eliminovala, autor je považoval zpříliš muzeální materiál, přineslkompletně prosklený obvodový plášť, neboť „více světlbude vždy spíše k užitku než ke škodě.1 Památník byl výrazně poškozen nejdříve vysklením pláště přbombardování Zlínv roce 1944 zejménnáslednou poválečnou přestavbou objektu nDům umění. Se změnou politického upořádání ve státě byl Baťův pomník zbaven své dřívější funkce, kapitalistický podnikatel měl být v tehdejším Gottwaldově zapomenut. Zároveň byl proměněn jeho minimalistický ráz. K dříve lehkým průsvitným stěnám byly po stranách připojeny mohutné cihelné přístavky. Prázdný propojený interiér byl rozčleněn nobvyklá patrvyužitá jako koncertní sál zázemí symfonického orchestru výstavní prostory Krajské galerie.   

Ndřeň 

Autor dnešní opravy památníku, Petr Všetečkse problematikou rekonstrukcí architektonických památek první poloviny 20. století dlouhodobě intenzivně zabývá. V minulostse podílel například nzdařilé obnově Jurkovičovy vily v Brně do podoby kulturního centrMoravské galerie nebo pracoval spolu s Ivanem Bergmannem Ladislavem Pastrnekem nrenovacbývalé administrativní budovy firmy Baťa, tzv. mrakodrapu od VladimírKarfíka. Obpřípady dopadly mimořádně dobře autor nabyté zkušenosts restaurátorským přístupem zúročil u obnovy jedné z nejzajímavějších ukázek meziválečné architektury ve Zlíně, která se mělpo doporučení odborné konference z roku 2006 vrátit do originální podoby k původnímu ideovému využití. Hlavním kladem Všetečkovpřístupu je okamžitě patrná důslednost pozornost k detailu. Nánosy dodatečných historických vrstev, obzvlášť z přestavby v první polovině 50. let byly kompletně odstraněny opět se vylouplkrystalicky čistá kubická hmotobjektu, nerušená disproporčnímpřístavbami. Materiálově se dům vrátil ke Gahurou preferovanému betonu, sklu oceli. Fasádtraktovaná pomocí představených kulatých železobetonových pilířů je nyní tvořená tlustým, ne úplně dokonale průhledným vzorovaným sklem katedrálního typu, uchyceným v repasované ocelové konstrukci. Vznikl tím dojem po létnezvyklé obnaženosti, která ještě zesílí ve chvíli, kdy návštěvník vstoupí dovnitř může snajednou konečně uvědomit monumentalitu řešení, které v částdomu propojuje všechny třpodlaží v jedno. K nejsilnějším stránkám nově pojednaného prostoru patří rozhodně obnovení rozostřených průhledů nokolní zeleň čbudovy dřívějších Studijních ústavů v bezprostředním okolí, které spolu s měnícím se prostupujícím světlem dotvářejí až chrámovou atmosféru památníku. Nedávná rekonstrukce navíc navrátildomu jeho originální barevnost – modré vnitřní parapety schodiště tvoří spolu s bělostí podpěr s červenýmpodlaham(v patrech odkrytýmv původní podobě) motivy české trikolory. Do prostoru památníku bylo také znovu vsazeno jednoramenné schodiště tvořící z bočního pohledu písmeno Z jako Zlín, odstraněné přpřestavbě nDům umění.  

Detail v popředí 

Rozhodnutí vrátit památník k totožnému ideovému využití, to včetně osazení kopie letounu Junkers, nemusí být veřejností přijaté naprosto nekriticky. V žádném případě ale nelze popírat, že současná restaurovaná podobpamátníku stoprocentně prospěla. Drobné výtky se dají vztáhnout ne k samotnému výsledku rekonstrukce, provedené s nesmírným citem precizně, ale spíše k aktuálnímu provozu. V tak otevřeném prázdném prostoru je nutné důkladně dbát ndetaily, které do něj dodatečně vstupují. Podstavec držící pouze návštěvní knihu, otřískaná vitrínuprostřed hlavní plochy s nepříliš atraktivní instalací nebo provizorní úložiště soklů přímo pod hlavním schodištěm, které zasahuje do jednoho z nejpůsobivějších bočních pohledů, vyznívají v prostoru vyloženě rušivě.2 Zajímavou alternativou k aktuálním komentovaným prohlídkám domu by jistě byl samostatný vstup galerijního typu, který by umožnil naplno v naprostém klidu vnímat až meditativní charakter Všetečkou obnoveného prostoru. To jsou však jen dílčí podněty, které nijak nesnižují vynikající kvalitu rekonstrukce. Už teď, pár měsíců po otevření je jasné, že obnovený Památník Tomáše Batbude od nynějškpatřit k hlavním tahounům návštěv milovníků architektury, přijíždějících do městzažít „Ameriku ve Zlíně.“ to spo letech opravdu zasloužil. 

Napsat komentář

five × five =




Koupit předplatné ?>