KAPLE CESTOU

Zvlněná otevřená krajina okolí jihomoravského Mikulova získala díky intervenci studentů a pedagogů FA VUT v Brně překvapivě intimní a kontemplativní těžiště: fragmenty kaple roztroušené cestou k bývalému poutnímu místu…

Mikulovsko je krajinou mnoha tváří. Nalézáme zde turisticky atraktivní místa i kouty se zapomenutou historickou stopou. Mnohovrstevnaté příběhy se staly podkladem pro intervence studentů, kteří se rozhodli drobnými zásahy (mnohdy na pomezí architektury a land artu) posílit identitu lokality. Studentské práce, které vznikly na Fakultě architektury VUT pod vedením Barbory Ponešové a Jana Foretníka, byly součástí projektu NAKI DF13P01OVV019 „Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí“. Dalšími řešiteli grantového projektubyly NPU ÚOP v Brně, ESF a FF MU v Brně.

Pohled z lavice (vlevo Velká Slunečná a vpravo silueta Pálavy)

Vojtěch Kolář si pro svůj návrh zvolil lokalitu Rochusberg (dnes Liščí kopec) nad Dolními Dunajovicemi. Na vrcholu tohoto kopce stála od 17. do konce 18. století kaple svatého Rocha. Koncept odkazuje na objekt původní kaple, její připomínka ale není doslovná. Podobně jako střípky naší paměti, tak i fragmenty liturgického prostoru vyvstávají při pohledu na toto (polo)zapomenuté duchovní místo. Podél historické cesty k vrcholu osadil autor několik vápencových bloků jako připomínku mobiliáře kaple: schody (nedílná součást vstupu), lavici (místo spočinutí a modlitby), ambon (tribuna k pomyslnému dialogu v krajině) a klekátko (prohloubení osobní spirituality pod křížem). Pátým prvkem by měl být obnovený kříž, umístěný na torzu dochovaného soklu (ten je z důvodu probíhajícího řízení o prohlášení nemovitou kulturní památkou v současné době zastoupen dočasným dřevěným křížem).

Pohled od ambonu

Rozmístění prvků mobiliáře také odkazuje k tradici drobné sakrální architektury (božích muk, poklon, kapliček) kolem poutních cest. Jednotlivé prvky usměrňují cestu poutníků ke kříži, a regulují tak jejich pohyb po národní přírodní památce. Umístění těchto prvků navíc podtrhuje významné krajinné výhledy. Vápenec byl zvolen jako lokálně používaný materiál odkazující též na historii lokality.

Vstupní schodiště

Projekt byl v srpnu 2016 realizován. Uvedení do provozu bylo spojeno se slavností žehnání kříže. V listopadu 2017 bylo v severní části cesty vysazeno cca 50 ovocných stromů (třešeň, meruňka, mandloň, hrušeň, jabloň). Důkazem toho, že místo začalo znovu ožívat, je několik svateb, které se zde již konaly.

Torzo kamenného soklu původního klasicistního kříže

Napsat komentář