Main Point: Čtyři trsátka na Pankráci


„Stavba je navenek i uvnitř exaktně opracovanou strojní součástkou, se kterou přecházíme od Corbusierovského domu jakožto ‚stroje na bydlení‘ k ‚domu jako stroji na pracování‘. Hledání obsahu i formy propojuje technicistní přístup s důrazem na maximálně efektivní výkon,“ popisují svůj přístup k tvorbě budovy architekti z kanceláře DAM. Oceňovanému Main Point Karlín vyrostl mladší sourozenec – trochu podobný a trochu jiný.

Čtyřicet metrů vysoká kompozice založená na půdorysu pěti zaoblených trojúhelníků se svojí obalovou hranicí přimyká k základnímu rastru ortogonálního systému, který je v území přítomen. Výrazně plasticky tvarovaná fasáda pětice hmot svým půdorysně zakřiveným tvarem nabízí zajímavý a proměnlivý vzhled při pohledu zvenčí. Tento výraz je nezaměnitelný, jasně se odlišující od poněkud unifikovaných plochých prosklených fasád běžných kancelářských objektů. Budova je tímto řešením jednoznačně rozeznatelná od ostatních staveb v lokalitě. Vyzdvižení jedné z pětice hmot (SV nároží) o výšku parteru (respektive její „podříznutí“ zespodu) dává jasnou informaci o poloze hlavního vstupu. Horizontální trojdělení fasády vnáší za pomoci dvou průběžných vodorovných negativních spár do kompozice makroměřítko, které odpovídá taktování dělení ostatních objektů v okolí. Takto popsané horizontální členění se odehrává ve vrstvě předsazených prostorových vertikálních stínicích lamel, které ve svém předsunutí a v pohledovém součtu vytvářejí definici obalu jednotlivých hmot. Formování fasád záměrně upouští od klasického členění na oddělení parteru, těla a střešní vrstvy. Jde cestou zjednodušené abstraktní kompozice, která uvedené členění obsahuje spíše v náznacích. Oproti tomu obálka „pojiva“ mezi jednotlivými hmotami, tzn. spojovacích komunikačních krčků je uvažována jako transparentní celoprosklená část opláštění. 

Výtvarný koncept

Nalezení konečné formy volumetrie bylo výsledkem dlouhého hledání optima pro kancelářská pracoviště jako taková. Faktory jako množství přirozeně osvětlených ploch, výhledy, světlá výška, efekt otevřenosti a transparence uvnitř pracovišť, množství a pozice komunikací byly poctivě vyhodnocovány. Podobně, jako když se ladí součásti funkčního přístroje. Strojová, exaktní a technicistní estetika se následně překlopila do viditelných forem. Materiál přírodního kovu, skla a neutrálních odstínů černé tak dominuje jak vnějšku budovy, tak interiéru. Ve společných prostorách objektu tudíž nelze nalézt dřevo, kámen či jiné přírodní materiály. Polidšťujícím elementem se tak stává škála sytých barev podlahových krytin odlišujících růzností tónů jednotlivá podlaží budovy. 

Náplň budovy

Hlavní funkčností budovy je nájemní administrativa. V částech, které jsou v kontaktu s parterem, jsou umístěny služby, včetně obědové restaurace, která dělí své využití mezi veřejnost a pracovníky z budovy. S funkcí nadzemí je pak spjata nutnost dostatečného počtu parkovacích míst, kterých je ve třech podzemních podlažích čtyři sta šest. 

Střecha
Neopominutelnou plochou (s ohledem na možnost vnímání stavby z okolních výškových budov) je partie střechy. Jde o plnohodnotnou „pátou fasádu“ domu. Je proto koncipována jako intenzivní střešní zahrada a je celá určena pro přístup všech nájemců na tyto plochy. Od počátku projektování byl kladen důraz na striktní vymístění technologií mimo prostor střešní zahrady (většina skončila v podzemí budovy). Z toho titulu, že díky tomuto strategickému rozhodnutí střešní krajina neobsahuje prakticky žádné součásti TZB, je využitelnost zahrady opravdu velkorysá. Zpevněné plochy finalizované betonovou stěrkou vždy obkružují střed jednotlivých trojúhelníkovitých hmot. Jejich geometrie pracuje s různým střídáním a vzájemným pootáčením půdorysných tvarů přítomných v kompozici. Vzniká tak originál pro každou z partikulárních střech ovšem svázaný jednotou principu. Vrstva čistého substrátu pro výsadbu stromů na střechách je minimálně 0,9 m. Každou ze zahrad prochází chodník pro pěší, který rozděluje zahrady na menší plochy. Do ploch jsou vysazeny vícekmenné tvary menších stromů, což je typově přibližuje výskytu v podobně exponovaných lokalitách volné přírody (vrcholky kopců apod.). Na každé z pětice střech jsou použity vždy dva druhy stromů. Na jednotlivých střechách se tyto kombinace střídají. Podrost je tvořen pravidelně koseným rovinným trávníkem. Do skladby vzrostlé zeleně byly navrženy okrasné třešně Prunus subhirtella ‚Fukubana‘, Prunus serrulata ‚Shirotae‘ a javor Acer ginnala, muchovník Amelanchier lamarckii a bříza Betula utilia ‚Doorenboos‘, hloh Crataegus prunifolia, Crataegus coccinea a svitel Koelreuteria paniculata. Terasy slouží jako relaxační zóna, pracoviště, neformální „meeting room“, prostor pro stolování i speciální „eventy“. Nájemci začali střechu přirozeně zabydlovat nejrůznějšími cvičebními či herními prvky, sedacími kouty apod. Byla postupně zřízena společná venkovní „griloviště“, doplněno pohotovostní WC, prvky stínění a další elementy zpříjemňující pobyt uživatelů. Střecha MPP se stala četně a přirozeně využívanou palubou lodi plující nad městem, pokojem lemovaným dominantami okolních věžáků, jež vytvářejí pocit specifické příjemné intimity, umocněné fantastickými výhledy na celou Pražskou kotlinu.  

Konstrukce

Jedná se o monolitický sloupový skelet doplněný o ztužující stěnová jádra. Specifikem z hlediska konstrukčního řešení je severovýchodní hmota vyzvednutá o dvě podlaží pomocí čtveřice svazků šikmých sloupů a také intenzivní střešní zahrada s mocností zeminy kolem 1 m.

 Hlavní inovace:

  • rekuperace tepla ze splaškových vod objektu V-tower a Main Point Pankrác (Veolia)
  • emise pohlcující fasáda budovy – skla se samočisticí schopností (Pilkington, Skanska LOP)
  • atypické panoramatické výtahy (Otis)
  • tvarovky pasivního stínění ze speciální slitiny hliníku (Lněnička kovovýroba, Skanska LOP)
  • stojací kancelářské svítidlo, které reaguje na přítomnost člověka, intenzitu denního světla a uživatelem preferovanou (komfortní) intenzitu světla; lampy komunikují mezi sebou a vytvářejí jak přímé, tak i nepřímé ambientní osvětlení (Philips)

Main Point Pankrác

Místo: Milevská 5, Praha 4

Investor: Main Point Pankrác, a. s.

Autor projektu: Petr Burian, Jiří Hejda, Robin Müller / DAM architekti, s. r. o.

Spolupráce: Lenka Kadrmasová, Martin Chudíček

Hlavní dodavatel: PSJ Invest, a. s.

Hlavní subdodavatelé: Skanska LOP (opláštění), Cemex (spodní stavba), Otis (výtahy), Ekoklima (tzb), Developtech + DD Elektromont (elektro)

Náklady (bez DPH): cca 1 250 mil. Kč

Zastavěná plocha: 5 676 m2

Obestavěný prostor: 186 300 m3

Velikost řešeného území: 11 154 m2

Projekt: 2016

Realizace: 2018

Napsat komentář

four × 1 =


Koupit předplatné