Filip Krampla: Rozhovor v rámci Národní ceny za studentský design 2019


Ocenění Excelentní studentský design získali Filip Krampla a Valeriea Shveikina z Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, Šárka Ištvánová, Elena Pavlenko a Lucie Kopřivová z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZUČ v Plzni a Magdaléna Fousová s Tomášem Havlem z Fakulty architektury ČVUT v Praze. Obdrží pobyt v Art Campu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZUČ v Plzni a výrobky firem Tescoma s. r. o. a IKEA ČR, s. r. o. Můžete si přečíst rozhovor s jedním z vítězů, jímž se stal i Filip Krampla.

Jak bys sám sebe charakterizoval?

FK To je těžká otázka takhle na rozehřátí. Nejspíš jako mladého, pečlivého a pracovitého tvůrce, který nemá rád konvence, které nás často svazují. Jejich bořením totiž nalézáme nové a zajímavé obzory.

Co pro tebe znamená umění a design?

FK Umění a design vidím jako nepostradatelnou součást všeho, co nás obklopuje. Podle mého nejbližšího okolí jsou to ale nejčastěji věci, na které nadávám, když vidím, že nejsou dobře zvládnuté.

Co považuješ doposud za svůj největší úspěch?

FK Další těžká otázka. Jako odpověď se dá očekávat výčet všech různých výher, ocenění či výstav. Já ale vidím svůj úspěch v cestě, kterou jsem dokázal urazit, když se teď ohlédnu pár let nazpět.

Co plánuješ do budoucna a jaký je tvůj cíl ve vlastní tvorbě?

FK V první řadě udělat letos diplomku. Ta se bude zaměřovat na další palčivá témata nábytkářského průmyslu. Bude otevírat další otázky a vyvolávat diskusi, a to vše pomocí návrhů řešení těchto problémů. Jako vždy se ale ukazuje komplexita takových témat jako velmi časově náročná věc. Proto bych vše chtěl zvládnout nejlépe, jak dokážu, a přesto mít rodinu jako prioritu.

Kdybys vyhrál národní cenu za studentský design, co by to pro tebe znamenalo?

FK Myslím si, že pro každého studenta je úspěch v této soutěži velkou poctou. Vážil bych si toho, být mezi všemi úspěšnými jmény, které měli tu čest tuto významnou soutěž vyhrát.

Proč ses rozhodl studovat produktový design?

FK Vždycky jsem byl zvídavý, rád rozebíral věci, prohlížel je, sahal na ně, zkoumal, jak fungují, ale taky tvořil. Já a mé okolí jsme tento můj zájem vyhodnotili jako ideální vlastnosti pro tento obor.

Jak tě napadlo využít tradiční japonskou techniku – lepení dřeva pomocí rýže? Jsou ti blízké asijské kultury?

FK To, že jsem si dokázal osvojit tuto specifickou techniku, byl vlastně vedlejší produkt rešerše k mé bakalářské práci. Technika lepení rýžovým lepidlem se ukázala v porovnání s ostatními jako nejlepší pro mé záměry. Nedopadlo by to tak ale bez potřebné pokory a respektu. Zdá se mi, že ty jsou v asijských kulturách stále ještě přítomnější než v té naší. Já se ale nepovažuji za nějakého velkého znalce asijských kultur. Jediné bez čeho se z nich však neobejdu, je dobrý čaj.

 

Napsat komentář

5 − four =


Koupit předplatné ?>