Rozhovor s autorem Lesní správy v Hořicích

Je jen málo profesních prostředí tak úzce spjatých s tak vyhraněnou formou estetiky, jako jsou „lesáci“. Jak se s tímto „pokušením“ popasoval autor lesní správy v Hořicích Tomáš Veselý? 

Státní podnik Lesy ČR se nedávno zviditelnil mezi architekty vypsáním skvěle obsazené a velkorysé soutěže na své hlavní sídlo. Vaše spolupráce ale tomuto kroku ještě předcházela.

Lesy ČR se jako jeden z mála nejen státních podniků chovají natolik zodpovědně, že i pro takto menší zakázky vypisují „soutěž“. Samozřejmě že to není soutěž v pravém smyslu slova, jak je chápe například Česká komora architektů, je to spíš souběžně zpracovaná zakázka. Zadavatel vyzve vybrané architekty, u nichž má zkušenost, že pracují se dřevem, kteří dostanou stejné zadání na studii. Investor potom vybírá ze tří až pěti tu, která jej nejvíc osloví.

To není standardní postup.

V našem prostředí rozhodně není. Myslím si ale, že je to krok správným směrem. Zakázky nejsou takového objemu, aby na ně museli vypisovat soutěž podle zákona. Nicméně díky svému postupu mají na výběr různé varianty a zároveň architektonický rámec pro svoji představu, jak takový dům řešit.

Vzhledem k tomu, že se navíc jedná o státní podnik, jeví se jejich postup přinejmenším jako překvapivý.

Změna se datuje od nástupu současného vedení. Nový generální ředitel, pan Daniel Szórád, postupně zlepšuje image celé firmy. S jeho nástupem se vážou i výše zmíněné kroky, všechny navíc transparentní a přezkoumatelné… Máte možnost se podívat, proč se tak rozhodli, k dispozici jsou všechny studie od všech architektů, kteří se procesu výběru zúčastnili. Nejsou to neznámá jména, „soutěžili“ jsme třeba i s Martinem Rajnišem a dalšími renomovanými architekty.

Na základě jakého klíče začal investor oslovovat právě vás?

První oslovení, první kontakt mezi námi a Lesy ČR byl na základě historického úspěchu, ocenění v soutěži Dřevěná stavba roku, kterou firma pomáhá propagovat. Prolistovali soutěžní katalog a ozvali se s tím, že si všimli našeho úspěchu a že hledají někoho, s kým budou spolupracovat na další stavbě. Nabídli nám, zda bychom pro ně nechtěli vypracovat jednu honorovanou studii.

Můžete blíže upřesnit zadání této konkrétní zakázky? Kromě stavebního programu bylo nutné splnit i další specifické podmínky?

Záměrem společnosti Lesy ČR, s. p., je propagace dřeva a stavění ze dřeva. Proto hledají cesty, jak s tím dřevem správně zacházet. Tudíž základním požadavkem byla dřevostavba. My jsme se navíc, kromě respektování požadovaného stavebního materiálu, snažili, aby byl dům tvarem kompaktní a vůbec aby měl nízkou energetickou náročnost. Naším záměrem bylo třeba i více využívat dešťovou vodu a tu zachytit na pozemku. I proto má dům zelenou střechu, která pomůže i v létě – chrání proti přehřívání. Dům by měl být příkladem toho, jak se dá s vodou na pozemku hospodařit.

Je tedy dům důsledně ekologický?

Ne úplně. Pokud třeba chcete splachovat šedou vodou, potřebujete speciální zařízení, jehož vybudování se vám u projektu podobného měřítka může vrátit až za určitou dobu. Musíte se rozhodnout, jestli se vám vyplatí. Proto zde není. Nicméně i přesto, že dům nebyl navržen jako pasivní, ukazuje se, že má velmi dobré tepelnětechnické parametry: třeba díky kvalitě obálky, zasazení do terénu a jeho kompaktnímu tvaru. V suterénu jsme umístili masivní betonovou stěnu, která pomáhá udržovat mikroklima interiéru: její schopnost akumulace využíváme jak v zimě, tak i v létě, kdy pomáhá dům ochlazovat.

Jaké principy jste využili při celkové kompozici?

Snažili jsme se o maximální jednoduchost. Protože pokud chceme, aby bylo stavění ekonomické i ekologické, tak musí být jednoduché. Ve chvíli, kdy začnu do projektu zakomponovávat různé „složitosti“, nezřídka se zvedne cena už během výstavby a už nikdy dům nebude opravdu ekologický. Proto opět zmiňuji důraz na maximálně kompaktní tvar. Našim záměrem bylo vytvořit dostatečně prosvětlené a příjemné prostředí, ale zase aby se kanceláře v létě nepřehřívaly. Kompozičně by dům měl být vyvážený i poměrem mezi prosklením a výplňovou částí.

Pozemek na mírném svahu taky skýtá určitý kompoziční potenciál.

Místo a jeho genius loci umocňuje výhled do krajiny. Díky tomu vidíte jak z kanceláří, tak ze zasedací místnosti opravdu kilometry daleko. Ten výhled je opravdu něco, co vás na první pohled musí uchvátit.

Byli jste svázáni přísnou regulací?

Na stavebním úřadě v Hořicích jsme na jedné straně řešili jak regulace z pohledu územního plánu (kterou část pozemku můžeme zastavět a kterou ne), tak i jasnou podmínku, abychom v dálkových pohledech nekonkurovali kostelu Gothard. Ten se tyčí v blízkosti pozemku a má skutečně dominantní postavení. A to byl další důvod, proč jsme se snažili dům navrhnout nízký, aby v dálkových pohledech nijak nedominoval. Přizpůsobili jsme i barevné a materiálové řešení: trakt se zasedačkou je obložený šedým plechem, aby v dálkovém pohledu zcela splynul s oblohou.

Když se řekne „Dům pro lesní správu“, dá se předpokládat, že investor bude mít tradičnější představu. Jak se vám podařilo přesvědčit Lesy ČR, aby daly přednost modernějšímu pojetí?

Samozřejmě, že jsme se potkali i s představou „lesovny“. Musím ale ocenit, že nám investor dal poměrně velkou volnost. Ze začátku jsme skutečně měli zadaný jen stavební program a výši investice. Tu mají velmi pečlivě připravenou, takže je skutečně reálná, samozřejmě bez svévolného rozhazování. Logicky je mezi zaměstnanci i část tradicionalistů, kteří by si přáli hájovnu s parohy. I když, nakonec je tam vlastně mají taky…

Měnil se pak projekt ve srovnání s vybranou studií?

Minimálně. Spolu s lesním správcem jsme připravovali projekt, upravili jsme mírně dispozice, aby více odrážely konkrétní potřeby uživatele. Do architektury nám nemluvili. Jediná větší změna vůči našemu návrhu byla v tom, že jsme nakonec nechali fasádu natřít bezbarvým nátěrem. Protože se prkna kroutila a museli jsme si s tím poradit.

Očekával bych, že Lesy ČR nebudou mít problém s kvalitou materiálu. Pochází všechno z jejich zdrojů?

Nikoli. Fasáda je ze sibiřského modřínu, který u nás neroste, ani jiné podobně odolné dřevo. V konstrukci je použité smrkové dřevo, jeho původ mi ale není znám. Já jsem si kdysi, v dobách, kdy naše spolupráce začala, taky myslel, že de facto mohou „zajít do lesa“ a vybrat si, co potřebují. Takto to ale nefunguje. Vlastní těžbu organizují těžařské firmy, které mají s Lesy ČR obchodní vztah, a získat dřevo je administrativně poměrně složité. Takže jen někdy jsou třeba schopni zajistit těžbu z vyšších oblastí, kde rostou stromy s kvalitnějším dřevem, nebo ze zimní těžby.

Jaké jsou další faktory, které mohou ovlivnit jeho kvalitu?

V první řadě je to období těžby. Navíc záleží na tom, jak je na pile dřevo zpracované. Protože rozvržení řezů kulatiny může ovlivnit, jak se budou nařezaná prkna chovat. Na to jsme narazili na fasádě: nejvíce se kroutila prkna, která byla řezaná ze středu kmene.

Výstavba ze dřeva se tedy ukazuje jako poměrně složitá.

Dřevo je skvělý materiál, ale je potřeba s ním umět pracovat. Má velký vliv, kdy vytěžíte, jak nařežete, a oboje zpětně ovlivňuje cenu. Když ze zmíněných důvodů nezpracujete středovou část kulatiny, najednou máte nižší výtěžnost a roste i cena: musíte koupit dvakrát víc materiálu na fasádu.

Změnil byste něco zpětně na vašem projektu?

Asi v drobnostech a detailech, ale v globálním pohledu ne. Poctivě jsme jezdili na kontrolní dny a snažili jsme se při stavbě dohlédnout, aby i provedení bylo podle našich představ. Takže dům je ve výsledku v zásadě naplnil.

Dala stavba naopak něco vám?

Sledovat, jak stavba roste, je opravdu nezaměnitelná zkušenost. Dozvídáme se pokaždé trochu víc o materiálu a třeba o zmíněné práci na pile. Dnes už víme, že v příštím projektu musíme fasádu, požadavky na její materiál i detaily, popsat lépe.

Náš rozhovor se věnuje vaší aktuální dřevostavbě: vy ale nepatříte mezi ortodoxní „dřevaře“.

Každý klient je jiný, každý se cítí dobře v jiném prostředí. Pokud za mnou přijde klient, který řekne, že chce udělat dům zděný, já mu dřevo nebudu vnucovat. Proto stavíme a navrhujeme i z jiných materiálů, protože pro mne je na prvním místě klient. Obvykle má určitou představu a já mu ji pomohu dotáhnout do konce. Jestli je dům dřevěný nebo betonový či zděný, na tom tolik nezáleží. Nejdůležitější je, aby se v něm klient, který platí, cítil dobře.

Rozhovor připravil Matej Šišolák.

Napsat komentář