Nová vnitřní krajina pro jihočeskou metropoli


Z architektonické soutěže zrozená, nová krajina pro každodenní využití obyvatel nejen přilehlých sídlišť. M&P architekti a David Prudík nabídli komplexní řešení pro venkovní aktivity – plnohodnotnou kombinaci rekreačních ploch, divoké krajiny či míst pro aktivní odpočinek místním i návštěvníkům města.

Park

Vzhledem ke geologickým podmínkám území (jílovitosti půdy, která udusí novou výsadbu nepředpěstovanou v těchto podmínkách) byl jako vůdčí koncept práce s vegetací zvolen princip řízené sukcese. Park je navržen jako nástup do krajiny. Krajina – prostor s neřízenou sukcesí – je logickým a přirozeným pokračováním sukcesních ploch parku. Park 4 Dvory se z krajiny nevymezuje, ale do krajiny se postupně „noří“. Park na místě bývalého vojenského prostoru je zvoleným konceptem přirozeně propojen s bezprostředním i vzdálenějším prostorem přírodě blízkých společenstev i ekosystémem nedalekých rybníků.

Nástupy do parku jsou navrženy v místech vyústění ulic budoucích nových bytových domů. Cestní síť je účelově koncipována pro obsluhu všech potřebných aktivit v parku, spojuje místa nástupů s potenciálními cíli návštěvníků parku a vytváří přirozenou tkáň území. Vzhledem k podmáčenosti území je cestní síť založena na nasypaném terénu. Násypy cest je pak členěna plocha území na dílčí plochy jednotlivých stupňů sukcese. Těmito jednoduchými prostředky se snažíme docílit výtvarně přesvědčivého a proporčně vyváženého prostoru, který spolu s objektem sociálního zázemí (vycházejícího z celkové koncepce) přináší osobitost respektující okolí, zároveň však může existovat i jako samostatně fungující celek nezávislý na časové ose proměny okolní městské krajiny.

Kavárna

Kavárna je navržena jako součást cestní sítě; částečně uzavřené mimoúrovňové křížení cest. Je přirozenou součástí parku, meze cest zapřené zábradlím plynule pokračují po střeše objektu, objekt je muldou terénu. Kavárna je osazena v místě nejvyššího převýšení pozemku jako podnož páteřní cesty územím, jež jde po její střeše a vybíhá do krajiny. Vytváří tak jediné výškové vyvýšení v území a nabízí „rozhledy“ do parku, hierarchicky vyzdvihuje nejdůležitější komunikaci v území. Zároveň je průchodem mezi východní stranou parku s „fitstezkou“, kluzištěm, dětským hřištěm a západní stranou se skateparkem a dětským hřištěm.

Objekt kavárny obsahuje odbytovou plochu kavárny se zázemím a sociální zařízení pro potřeby parku (wc muži, ženy a invalidé). Kavárna s odbytovou plochou cca 85 m2 pro 32 návštěvníků je v teplých měsících rozšířena o oboustranné terasy – východní a západní.

Vzhledem k tvarování kavárny v podélném směru jako přirozené terénní muldy je konstrukčně navržena z monolitického železobetonu. Její dvě fasády jsou tvořeny prefabrikáty z pohledového betonu. Tepelná izolace stěn a střechy je z extrudovaného polystyrenu, Obvodové podélné zdi zabíhající mimo půdorys objektu se stávají opěrnými zdmi mezí okolního terénu. Kavárna je vlastně bunkrem v bývalém tankodromu.

Vegetace

Základním přístupem je, vzhledem k problematičnosti klasického zakládání vegetačních prvků, ponechání větší části parku přirozenému vývoji – sukcesi. Plochy jsou rozděleny na stupně 1 až 3 dle intenzity zásahu do spontánně vznikajícího společenstva. Za daných stanovištních podmínek by na stanovišti přirozeně vznikla jedlová doubrava, přičemž mladší sukcesní fáze zahrnují vývoj od travobylinného společenstva, přes keřové a stromové nálety, až po vzrostlý les. Významnou roli hrají terénní nerovnosti, které vytváří mozaiku sušších a vlhčích míst.

Cílem je sledovat přirozený vývoj společenstva a směřovat jej žádoucím směrem tak, aby na jednotlivých plochách bylo udržováno určité sukcesní stádium (bylinné, keřové, stromové). Řízená sukcese tedy spočívá v monitorování a pravidelném zásahu do ploch, nicméně v porovnání s klasickou parkovou úpravou výrazně snižuje náklady na údržbu.

  1. bylinné společenstvo – luční trávník, vyšší traviny

Zásahy spočívají v pravidelném sečení kolem cest, eliminaci náletů dřevin a větších enkláv ruderálních bylin.

bylinné druhy: třtina křovištní, chrastice rákosovitá, skřípina lesní, ostřice jarní, bika ladní; vlhkomilné luční byliny

  1. keřové společenstvo s nálety stromů do 4 m výšky

Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin, příliš hustých náletů a stromů nad 4 m výšky.

stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, lípa srdčitá, borovice

keře: šípek, keřové vrby, trnka

  1. mladý les – souvislé stromové a keřové patro – fáze mladého lesa se stromy do 30 cm průměru kmene

Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin a stromů nad 30 cm průměru kmene.

stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, borovice, jasan, dub letní

keře: šípek, keřové vrby, trnka

Park 4 Dvory

místo: Sídliště Máj a Vltava, České Budějovice

investor: Statutární město České Budějovice

autoři: Markéta a Petr Veličkovi a David Prudík / M&P architekti

spolupráce: Terezie Havlíková, Kateřina Koudelová, Pavla Drbalová, Jitka Daňková, Jan Cyrany, Eva Teplická, Jan Zemánek (lavice Vagabund)

spoluautor dřevěných laviček: Tomáš Jiránek

projektanti: Linda Smítalová – doprava, Jan Šedivý – statika, Ludmila Jelínková – elektro, Blahoslav Kvasnica – ZTI, Josef Hejč – vytápění, Gabriela Fejtová – skatepark, Lubomír Bauer – požárně-bezpečnostní řešení, Miroslav Vaškovič – vodohospodářské stavby

konzultace sukcese: Radomír Řepka

hlavní dodavatel: Gardenline, s. r. o

foto: Jakub Holas, Petr Velička

plocha parku: 28 400 m2

sukcesní plochy: 16 900 m2

trávník parkový: 5 500 m2

zpevněné plochy: 6 000 m2

náklady: 30 mil. Kč

architektonická soutěž: 2012

projekt: 2013

realizace: 2014

Markéta Veličková (1978) a Petr Velička (1976)

Ateliér M&P architekti – krajinářská architektura založili v roce 2004. Ateliér se zabývá především komplexní projektovou činností ve výstavbě, rámcově pak urbanismem a územním plánováním či osvětovou činností. Pravidelně se účastní architektonických soutěží v ČR i v zahraničí, v nichž se v mnohých umístili na předních místech a z nichž vzešla většina jejich stěžejních realizací. Revitalizace Masarykova náměstí v městské památkové zóně Stříbro získala ocenění Stavba roku Plzeňského kraje 2013 a byla nominována za ČR do mezinárodní soutěže Piranesi award 2015. Park 4 Dvory v Českých Budějovicích získal od roku 2014 několik ocenění a uznání v soutěžích nejen v ČR, ale i v zahraničí.

David Prudík (1968), autorizovaný architekt, Brno

Od dubna 1996 soukromá praxe. Realizace prací různého zaměření. Obnova památek, novostavby, rekonstrukce, návrhy interiérů a nábytku, krajinářská architektura. Za rekonstrukci zámeckého parku ve Ctěnicích u Prahy s arch. T. Jiránkem obdržel cenu Grand Prix architektů 2007 v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba. Rekonstrukce barokní sýpky v Uherském Brodě získala čestné uznání Stavba roku Zlínského kraje 2011.

Napsat komentář

five + seven =


Koupit předplatné