Winy Maas v Praze


Zakladatel nizozemského architektonického ateliéru MVRDV Winy Maas přijel loni na podzim do Prahy, aby v centru CAMP představil svou tvorbu v oblasti architektury a urbanismu. Na přednášce hovořil především o svých nadcházejících projektech, ve kterých řeší architekturu jako komplexní prostředí od detailu k celku. My jsme ho zastihli při krátkém rozhovoru, kde jsme se zeptali především na to, co dnes zásadním způsobem determinuje architektonickou praxi. 

Kancelář MVRDV dnes patří k nejvýznamnějším současným architektonickým studiím. Vzpomenete si ale ještě na vaši vůbec první stavbu? A jak se na ni koukáte z dnešní perspektivy?

Ano, jistě, že si vzpomínám. Byla to kancelářská budova NTR pro několik kooperujících televizních společností, včetně VPRO, VARA, NTR a RVU. Nachází se ve městě Hilversum a dokončili jsme ji v roce 1997. Stále mám ten projekt rád, dokonce jsem přemýšlel, že bychom jí využívali jako naší vlastní kancelář. Technologicky není budova jistě už dokonalá, ale myslím si, že stále funguje velmi dobře. Je to takový velký kancelářský prostor, který můžete celý projít, a pořád vás bude něco překvapovat. Myslím si, že materiály, které jsme použili, stále dobře slouží. Na stranu druhou jsme ještě v té době neměli takové možnosti, jako máme teď, například v technologii zpracování betonu.

 Objevují se v tomto vašem prvním projektu momenty a řešení, které používáte i dnes a staly se pro vás určitým rukopisem?

V podstatě ano. Vyvinuli jsme tehdy celou střešní technologii pro pěstování rostlin. To je prvek, který používáme velmi často a čím dál tím více v našich projektech.

Lze o vaší architektonické kariéře mluvit jako o lineárním vývoji, nebo se jedná spíše o určitou improvizaci reagující na aktuální potřeby a stav společnosti?

To je otázka s mnoha odpověďmi. Proto také rád píši a všechny moje myšlenky se snažím publikovat v mých knihách. Mám rád slova „evoluce“ i „revoluce“ a každé z nich je určitě pro naši tvorbu důležité. V rámci evoluce děláte věci neustále lépe, přidáváte komponenty a zlepšujete se. Způsoby práce se softwarem i materiály jsou dnes už zcela jinde a celý obor se velmi posunul. Na stranu druhou s každým projektem přichází něco nového a musíte řešit specifické otázky. My pracujeme pokaždé rádi s novými tématy a na rozdíl od jiných architektů hodně přemýšlíme o celkovém urbanismu a prostředí. Každá naše stavba ho ovlivňuje a naopak. V rámci této přípravy pracujeme s mnoha daty, která naší architekturu ovlivňují. A samozřejmě dnes máme mnohem snadnější přístup k těmto informacím. To je pro nás určitá revoluce myšlení a přístupu k navrhování.

Takže je to kontinuální evoluce, akcelerovaná jednotlivými revolucemi?

Možná ano. Pro nás je vývoj určitě lineární, ale jsou zde určitě šoky. Někdy je nový projekt pro nás něčím zcela novým, někdy je to velké překvapení. Klademe si při tom otázky, jak můžeme využít zkušenosti z minulosti v budoucnosti.

K revoluci také jistě patří změna klimatu a tlak na to být ekologický. Ve vašich projektech je ale ekologie již přirozenou složkou. 

Ano, už v podstatě jinak nepracujeme. O klimatické změně jsme mluvili už v devadesátých letech. Zeleň neuvěřitelně pomáhá kvalitě našeho prostředí. Máme svou metodu, které říkáme „Green Dip“, díky níž můžeme přesně vypočítat, kolik zeleně potřebujeme na konkrétním místě. Jinak to bude v Amsterdamu a jinak zase v Praze, abychom kompenzovali naši spotřebu. Učíme studenty jak tyto hodnoty získat, jak komplexně přemýšlet a vypočítávat parametry budov na základě zákonů a pravidel.

Také se zabýváte pedagogickou činností. 

Ano, vždy jsem někde přednášel. Od roku 2009 pak provozujeme náš institut The Why Factory v Delftu. Spolupracujeme ale i s dalšími městy, například v Hongkongu, Šen-čenu, Melbourne nebo v Kolumbii. Jsou to skvělé příležitosti pro studenty jak cestovat a pracovat v jiných kontextech. Máme možnost být méně komerční a získat více peněz na náš výzkum. Snažíme se být neutrální a otevření mnoha vlivům. Skrze vzdělání se snažíme zkoumat budoucnost a vyvíjet nové přístupy. Hledáme řešení pro města budoucnosti na základě analýzy rozmanitých dat. Na stranu druhou ale chápeme planetu jako jeden celek společně i se stratosférou, je to obrovská vesmírná loď plující vesmírem. My data synchronizujeme a vytváříme modely možných řešení.

V práci architekta tak neustále přibývá více a více složek, které musí řešit a brát v potaz…

Ano, naše práce je čím dál tím více obsáhlejší. Zároveň jí musíme mnohem více vysvětlovat veřejnosti. Je to mnohem více komplexnější proces než dříve a nedá se jen tak pochopit. Zároveň dnes na světě žije mnohem více uvědomělých lidí než kdy před tím. A ti si uvědomují problémy naší země. A myslím si, že zodpovědností každého z nás je mluvit o řešeních pro náš svět a snažit se využít různých pozic a ovlivňovat směřování k lepšímu, předat zprávu dál. Když jsem se nedávno sešel s premiérem Albánie, zeptal jsem se ho, jestli se mohou v Albánii zbavit veškerého plastu, a pokud bych někdy pracoval pro ropné společnosti, snažil bych se s nimi mluvit stejným způsobem a nabádat je ke změně přístupu. A budova, kterou bych pro ně navrhl, by byla založena na takovém principu, na jakém budou založeny stavby, až nám dojdou fosilní paliva.

Jaké to je navrhovat v takové zemi jako Albánie?

Je to velmi zajímavá zkušenost, protože mnoho věcí tam ještě není nastaveno. Mohu pozitivně ovlivnit celou řadu velmi důležitých věcí, včetně systému národních parků nebo velkých urbanistických řešení, ale také ovlivnit to, jak přistupovat k celkové jurisdikci. V případě států jako USA nebo Holandsko si to lze jen těžko představit.

Loni jste byl hostujícím šéfredaktorem legendárního časopisu Domus. Co vás na tom bavilo?

Ano, byla to pro mě pocta a zároveň příležitost, jak se zabývat tématy, která mě zajímají, ale zároveň být velkorysý a dát příležitost vyjádřit se dalším lidem. V tom je médium časopisu vynikající. Z důvodu, že jsem byl šéfredaktorem opravdu jen jeden rok, vytvořil jsem kompaktní publikaci, která se postupně skládá z na sebe navazujících jednotlivých čísel. Téma bylo opět město budoucnosti, ke kterému se na stránkách vyjadřují experti z mnoha oborů, například dopravy, sociologie a mnoha dalších disciplín. Všech jedenáct čísel dává dohromady jednu velkou publikaci.

Cestujete někdy za architekturou, abyste mohl obdivovat práci vašich předchůdců nebo současníků? 

Tolik ani ne. Ale moc se mi libí budova CAMPu. Je to skvělá stavba.

Více na www.mvrdv.nl a www.praha.camp

Autor rozhovoru: Adam Štěch

Napsat komentář

12 + 2 =


Koupit předplatné